Genealogie Ježíše
Giotto di Bondone, Setkání u Zlaté Brány, 1305.
církevní otcové se domnívali, že oba účty jsou pravdivé., Ve své knize Přesný Výklad Pravoslavné Víry, John Damascene tvrdí, že Heli kmene Nathan (syn David), zemřel bezdětný, a Jacob kmene Solomon, vzal jeho manželku, a vzbudil símě jeho bratr a zplodil Josefa, v souladu s písmem, a to, yibbum (micva, že člověk musí vzít jeho bratr,“s bezdětná vdova); Joseph, proto je od přírody syn Jacob, z linie Šalomounovy, ale podle zákona je to syn Heli řady Nathan.,
Moderní stipendium má tendenci vidět rodokmeny Ježíše jako teologické konstrukty spíše než faktické historie: rodinné rodokmeny by obvykle byly k dispozici pro non-kněžské rodiny, a rozpory mezi oběma seznamy jsou vidět jako jasné důkazy, že tyto nebyly na základě genealogické záznamy. Navíc, použití tituly jako „Syn Boží“ a „Syn davidův“, jsou vnímány jako důkaz, že se nejedná o nejstarší Evangelium, tradice. Raymond E. Brown říká genealogie“řekněte nám nic jistého o jeho prarodičích nebo jeho prapradědečcích“., Marcus Borg a John Dominic Crossan tvrdí, že obě genealogie jsou vynálezy na podporu Mesiášských nároků.
Gundry navrhuje sérii neznámých jmen v Matthew spojující Josepha dědečka Zerubbabel jako přímý výmysl, produkoval sbírání a pak úpravou různých jmen z 1 kroniky. Sivertsen vidí Luke je jako uměle poskládané dohromady z ústních tradic., Pre-exilic série Levi, Simeon, Juda, Josef se skládá ze jména o kmenové patriarchů, daleko častější po exilu než dříve, zatímco jméno Mattathias a jeho varianty begin alespoň tři podezřele podobné segmenty. Kuhn také naznačuje, že dvě série Ježíš-Mattathias (77-63) A Ježíš–Mattata (49-37) jsou duplikáty.
rozpory mezi seznamy byly použity na otázku přesnost evangelia účty od starověku, a několik raných Křesťanských autorů reagoval na to., Augustina, například, se pokusil na několika příležitostech vyvrátit každou kritiku, nejen proto, že Manichaeans v jeho době používali rozdíly k útoku na Křesťanství, ale také proto, že on sám je viděl v jeho mládí jako důvod k pochybnostem o pravdivosti Evangelií., Jeho vysvětlení pro to různé názvy uvedeny pro Joseph“s otcem, je to, že Josef měl biologický otec a adoptivní otec, a že jeden z evangelií stopy genealogie přes adoptivní otec, aby bylo možné čerpat paralely mezi josefem a Ježíšem (oba adoptivní otec) a jako metafora pro Boha“s vztah s lidstvem, v tom smyslu, že Bůh „přijal“ lidské bytosti jako na své děti.,
Jeden společný vysvětlení rozdílů je, že Matthew je záznam skutečné právní genealogie Ježíše skrze Josepha, podle Židovského zvyku, vzhledem k tomu Luku, psaní pro Pohan publikum, dává skutečné biologické genealogie Ježíše prostřednictvím Marie. Tento argument je však problematický, protože oba sledují svou genealogii prostřednictvím Josepha. Eusebius z Cesareje, na druhé straně, potvrdil výklad Africanus, že Luke“genealogie je Joseph (ne Marie), který byl nemanželský syn Jacob, i když právně Eliho, který byl děložní bratr Jacob.,
Levirát marriageEdit
nejstarší tradice, která vysvětluje rozdíly Josefa“s linií zahrnuje zákon levirát manželství. Žena, jejíž manžel zemřel bez problému byla ze zákona povinnost být ženatý, aby její“manžel s bratrem, a první-narozený syn, jako tzv. levirát manželství bylo počítat a registrován jako syna zemřelého bratra (Deuteronomium 25:5 sqq.). Sextus Julius Africanus, ve svém epištolu 3. století Aristides, hlásí tradici, že Joseph se narodil právě z takového levirate manželství., Podle této zprávy, Joseph“s přírodní otec byl Jacob syn Matthan, jak je uvedeno v Matouš, zatímco jeho právní otec byl Eli syn Melchi (sic), jak je uveden v luká.
To byla zpochybňována, nicméně, zda levirát manželství skutečně došlo mezi děložní bratři; jsou výslovně vyloučeny v Halakhah Beth Hillel, ale povoluje Shammai. Podle Jezuitského teologa Antonína Maas, otázka navržená k Ježíši tím, Saduceů ve všech třech Synoptických Evangeliích o ženu se sedmi levirát manželé naznačuje, že tento zákon byl pozorován v době Krista.,
Julius Africanus, vysvětlující původ Josefa od levirát manželství, udělá chybu.
Na konci stejné písmeno, Africanus dodává: „Matthan, potomkem Šalamouna, Jákoba. Po smrti Matthana Melki, potomka Nathana, zplodila Heli stejnou ženou. Proto musí být Heli a Jacob bratři dělohy. Heli zemřel bezdětný; Jacob zvedl své semeno tím, že zplodil Josefa, který byl jeho syn podle těla, a Heli syn podle zákona. Můžeme tedy říci, že Joseph byl synem obou
– (Eusebius z Cesareje., Historie Církve, 1,7)
Tato chyba, je však nekritický:
vysvětlení nabízených Africanus je správné, i když zmatený Melki s Matthat. Genealogie v Matoušovi uvádí narození podle těla; ten v Lukášovi je podle zákona. Je třeba dodat, že levirát odkazy mezi dvěma rodokmeny se nacházejí nejen na konci, ale také v začátku. Tento závěr je zřejmý, protože obě genealogie se protínají uprostřed u Zerubbabelu, syna Shealtiela (viz Mt 1:12-13; Lk 3:27)., Nathan byl starší bratr; Solomon byl mladší, další v řadě po něm (viz 2. Sam 5:14-16; 1 Cron 3:5), proto byl první kandidát na levirát manželství (v porovnání Ruth 3-4; Lk 20:27-33). Starý zákon mlčí o tom, zda Nathan měl děti, takže můžeme velmi dobře dospět k závěru, že žádné neměl. Šalomoun však měl velkou kapacitu pro lásku :“ a měl sedm set manželek, princezen a tři sta konkubín „(1 Kings 11:3). Takže teoreticky si mohl vzít nathanovu vdovu., Je-li tomu tak, Mattata je synem Šalomounova podle těla a syn Natanův podle zákona. Vzhledem k výše uvedeným okolnostem již rozdíly mezi oběma genealogiemi nepředstavují problém.
Matčiny předky v LukeEdit
více přímočaré a nejčastější vysvětlení je, že Luke“genealogie je Marie, s Eli, že její otec, zatímco Matthew“popisuje genealogii Joseph. Tento pohled byl rozšířen již jako Jan z Damašku (d.749).,
Lukášův text říká, že Ježíš byl „synem, jak se předpokládalo, Josefa, Eliho“. Kvalifikace je tradičně chápána jako potvrzení o panny marie narození, ale někteří místo toho, vidět závorkách výraz: „syn (jako měl Josef) Eli.“V této interpretaci je Ježíš nazýván synem Eliho, protože Eli byl jeho mateřským dědečkem, jeho nejbližším mužským předkem. Variací na tuto myšlenku je vysvětlit „Josefa syna Eliho“ jako zetě, možná dokonce adoptivního dědice Eliho prostřednictvím své jediné dcery Marie., Příkladem starozákonního použití takového výrazu je Jair, který se nazývá „Jair syn Manasseh“, ale byl vlastně syn vnučky Manasseh. V každém případě, argument jde, je přirozené, že evangelista, uznává jedinečný případ Narození Panny Marie, dát mateřskou genealogii Ježíše, zatímco to vyjadřuje trochu trapně v tradičním patrilineárním stylu.
podle R. a., Torrey, že důvod, proč Mary není implicitně uvedeno jméno je proto, že staří Hebrejci nikdy dovoleno jméno ženy vstoupit do genealogické tabulky, ale vkládá ji manžel jako syn toho, který byl, ve skutečnosti, ale jeho otec-in-law.
Lightfoot vidí potvrzení v temné pasáže Talmudu, které, jak on si ji přečte, se odkazuje na „Mary, dcera Eli“; nicméně, identita tohoto Mary a čtení jsou pochybné. Patristická tradice, naopak, důsledně identifikuje Mary otce jako Joachim., To bylo navrhl, že Eli je krátký pro Eliakim, který ve Starém zákoně je alternativní jméno Joiakim, pro koho Joachim je jmenován.
teorie úhledně odpovídá genealogické divergenci. Je v souladu s ranou tradicí připisovat Davidický původ Marii. To je také v souladu s Luke je intimní známost s Marií, na rozdíl od matthewova zaměření na Josefově pohledu. Na druhou stranu, neexistuje žádný výslovný údaj vůbec, buď v evangeliu, nebo v jakékoliv rané tradici, že genealogie je Marie.,
Židovské tradice týkající Mary Luke“genealogie je zaznamenán v Doctrina Jacobi (psaný v 634), v níž se Tiberian rabín zesměšňuje Křesťanské uctívání Marie vypráví její genealogie podle tradice Židů Tiberias:
Proč Křesťané extol Mary tak vysoce, volá její ušlechtilejší než Cherubíni, nesrovnatelně větší než Serafové, zvednutý nad nebesa, čistší než velmi paprsky slunce? Byla to žena, Davidovy rasy, narozená Anně její matce a Joachimovi jejímu otci, který byl synem Panthera., Panther a Melchi byli bratři, synové Levi, z populace Nathan, jehož otec byl David z pokolení Judského.
O století později, Jan z Damašku a ostatní zprávy stejné informace, pouze vložením další generace, Barpanther (Aramejština pro syna Panther, což svědčí o nepochopení Aramejština zdroj)., Určité princ Andronicus později zjistil, že stejný polemika v knize, která patří rabín jménem Elijah:
Poté, co Jan z Damašku tvrdí, že Luke dává maria“genealogie je zmíněn v jediné dochované středověké Západní text, v němž pseudo-Hilary cites to jako názor mnoha, i když ne sám. Toto tvrzení oživil Annius z Viterba v roce 1498 a rychle rostl v popularitě.
moderní učenci tento přístup odmítají: Raymond E. Brown to nazval „zbožnou dedukcí“; a Joachim Gnilka“zoufalství rozpaků“.
židovské právo je pro tyto záležitosti relevantní., To se liší radikálně na tyto otázky z Římského práva, ale je to, co platilo v Židovské společnosti a státu v Judeji, a byl jediný, který sám Ježíš výslovně uznává jako závazný a autoritativní, jak je zaznamenáno v Matt. 23:1-3. Nepřijímá mateřský původ jako žádost o rodové nároky, které procházejí samotným otcem.
mateřský původ v Mathewedit
menšinový názor zastává, že zatímco Luke dává genealogii Josepha, Matthew dává genealogii Marie. Zdá se, že tento výklad nabízí několik starověkých autorit., Ačkoli řecké znění je zjevně proti, bylo navrženo, že v původním textu se Matthew Joseph Mary“s otcem a další jako její manžel. To úhledně vysvětluje nejen to, proč Matthew genealogie se liší od Lukáše, ale také proč Matthew počítá čtrnáct generací spíše než třináct. Blair vidí různé existující verze jako předvídatelný výsledek opisovači opakovaně snaží opravit zjevnou chybu., Ostatní, včetně Victor Paul Wierwille, tvrdí, že zde Aramejského originálu Matouš používá slovo gowra (což by mohlo znamenat, otec), který v nepřítomnosti samohláska značení, četla řecký překladatel jako gura (manžel). V každém případě, včasné pochopení, že Matthew vysledovat Mary genealogie by vysvětlit, proč rozpor mezi Matthew a Luke zřejmě unikl oznámení až do 3. století.,
Lukan verze Levirát manželství theoryEdit
i když většina účty připisovat Luke rodokmen Mary“s line neobsahují levirát manželství je přidán do výše uvedených zdrojů. Každý z těchto textů pak jde o to popsat, prostě jako v Julius Africanus (ale vynechání název Estha), jak Melchi byla týkající se Joseph přes levirát manželství.,db0ba88976″>
Bede assumed that Julius Africanus was mistaken and corrected Melchi to Matthat., Vzhledem k tomu, že papponymika byla v tomto období běžná, nebylo by však překvapující, kdyby byl Matthat také pojmenován Melchi po svém dědečkovi.
PantherEdit
Kontroverze kolem jméno Panther, bylo uvedeno výše, z důvodu obvinění, že Ježíš“ otec byl voják jménem Pantera. Celsus to zmiňuje ve svém psaní, pravé slovo, kde je citován Origenem v knize 1: 32., „Ale vraťme se nyní tam, kde Žid je zavedena, když mluvíme o ježíšově matce, a říká, že „když byla těhotná, byla ukázalo dveří tím, tesař, ke komu ona byla zasnoubená, jako by se dopustil cizoložství, a že ona porodila dítě do určité voják jménem Panthera.“Epifanius, ve vyvrácení Celsus, píše, že Joseph a Kleofáš byli synové „Jacobe, příjmením Panther.,“
Dvě Talmudic-era texty, které se týkají Ježíše jako syna Pantera (Pandera). Hullin 2:22f: „Jacobe… přišel, aby ho léčit ve jménu Ježíše, syna Pantera“ a Qohelet Rabbah 1:8(3): „Jacobe… přišel, aby ho léčit ve jménu Ježíše, syna Pandera“ a některé edice z Jeruzalémského Talmudu také konkrétně jméno Ježíš jako syn Pandera: Jeruzalém Abodah Zarah 2:2/7: „někdo… zašeptal, aby ho ve jménu Ježíše, syna Pandera“; Jeruzalém Shabboth 14:4/8: „někdo… zašeptal, aby ho ve jménu Ježíše, syna Pandera“; Jeruzalém Abodah Zarah 2:2/12: „Jacobe… přišel, aby ho léčit., Řekl mu:budeme s vámi mluvit ve jménu Ježíše Syna Pandery“; Jeruzalém Šabot 14: 4/13: „Jákob… přišel ve jménu Ježíše Pandery, aby ho uzdravil“. Protože některá vydání Jeruzalémského talmudu neobsahují v těchto pasážích jméno Ježíš, je sdružení sporné.
Právní inheritanceEdit
Jedním z tradičních vysvětlení je, že Matthew stopy není genealogie v moderním biologickém smyslu, ale záznam o zákonné dědické ukazuje posloupnost Ježíš v královské linii.,
Podle této teorie, Matthew“s bezprostředním cílem tedy není David, ale Jekonjáše, a v jeho poslední skupiny čtrnácti, může volně přejít do mateřského dědečka, přeskočit generace, nebo snad dokonce sledovat adoptivní rod, aby se tam dostat. Pokusy byly provedeny rekonstruovat Matthew trasu, od klíčového díla Lorda Hervey do Massonovy nedávné práce, ale všechny jsou nutně vysoce spekulativní.,
jako výchozí bod, jeden z Josefových dvou otců může být jednoduchým přijetím, jak Augustine naznačuje, nebo spíše zvláštní přijetí tchánem bez synů, nebo by mohl být dědeček z matčiny strany. Na druhou stranu, podobnost mezi Matthan a Matthat naznačuje, že jsou stejný člověk (v tomto případě Jacoba a Eli jsou buď totožné nebo bratři účastní levirát manželství), a Matthew“s odjezdem z Luku v tomto bodě může být pouze následovat právní linka z dědictví, možná přes dědeček z matčiny strany., Takové uvažování by mohlo dále vysvětlit, co se stalo s Zerubbabelem a Shealtielem.
klíč potíže s těmito vysvětlení, nicméně, je, že nemáme žádné přijetí v Židovské právo, což je samozřejmě relevantní právní tradice i podle Ježíše (Mat. 23: 1-3), není Římská právní tradice. Pokud Joseph není biologickým otcem, jeho rodová linie se nevztahuje na Ježíše a v Židovském právu není k dispozici žádné ustanovení, aby se toto změnilo. Jeden je přirozený otec je vždy jeden otec. Ani je dědičnost nároky rodové dokonce možné prostřednictvím jedné matky, v Židovském právu.